Zarazice

Řeka Morava ohrožovala Zarazice od nejstarších dob. Každoročním rozvoděním nadělala velké škody na polních kulturách, ale ohrožovala také přímo lidské příbytky. Větší počet domů v Zarazicích ležel v těsné blízkosti řeky Moravy s vysokými břehy. Říční voda vymílala spodní písčité vrstvy, které byly odnášeny proudem pryč. Vytvářely se velké dutiny, na něž tlačily vrchní vrstvy půdy a tyto se časem propadaly. Na snímcích z roku 1900 je zachycena situace v části obce nazvaná „Zmola“, na nichž je patrná devastace domů poničených řekou. Propadáním půdy byly zničeny domky Marie Smištíkové č.85, Jana Míky č. 87, Alžběty Sedlaříkové č. 81, Jakuba Němečka č. 91, Jakuba Pospíšila č. 83, Matěje Horába č. 137 a Josefa Tomečka č. 96. Tito postižení si potom postavily, za podpory zemských a říšských úřadů, nové domky na „Drahách“, a ponechali si původní čísla. Podle zápisu z kroniky byly v ohrožení také další domky č. 1, 3, 4, 77, 78, 79, 88, 95, 120, 122, 123, 152, 168, 169. Svízelnou situaci Zarazic vyřešila až regulace řeky, která započala v srpnu 1911. Postupně byly provedeny tři průkopy, které „odstřihly“ říční meandry a vytvořily „slepá ramena. Při těchto pracech byly na trati „Kostelíky“ nalezeny základy církevní stavby s přilehlým pohřebištěm. Při výkopových pracích byly nalezeny různé předměty, z nichž výjimečný je mosazný kříž s ukřižovaným Kristem. Regulační práce v Zarazicích byly ukončeny roku 1914.