Josef Hulín

Josef Hulín se narodil v Zarazicích v rodině rolníka Martina Hulína a jeho ženy, rozené Vašíčkové. Byl nadaným žákem strážnického gymnázia. Těsně před maturitou (1908), po té co od profesora Mariánka dostal 2 z matematiky (podle Josefa nespravedlivě), odjíždí do Hamburku, nasedá na parník (pracuje na lodi jako topič), a odplouvá do Ameriky. V Picburku úspěšně pracuje u Forda, a večerně studuje strojní inženýrství. V roce 1912 Josefovi umírá matka, a v Zarazicích zůstávají tři sirotci, Josefovi mladší sourozenci. Josef Hulín se vrací do vlasti, a krátce nato si bere za ženu mladičkou Marii *1895, rozenou Ticháčkovou. Příští rok se manželům narodí první dcera, po matce také Marie. Poklidné léta končí vypuknutím světové války, a Josef rukuje na ruskou frontu, je na krátké dovolené, a za 9 měsíců se mu rodí druhá dcera. Následuje ruské zajetí a těžká práce u kulaka, bydlení v zemljance. Vstupuje do Čs. legií v Rusku, přes Transibiřskou magistrálu se dostává do Vladivostoku. Vzhledem k jeho vynikajícím jazykovým znalostem (anglicky, německy, rusky, japonsky) se v roce 1920 stává správcem Československé hospodářské komise v Kóbe, v Japonsku. Do republiky se vrací v roce 1923, dostává nabídku pracovat na Ministerstvu zahraničí v Praze, ale Josef zakoupil polnosti v Zarazicích a začíná rolničit. Když se jeho švagr Jaroslav Všetula stává zarazickým starostou, začne vykonávat Josef Hulín funkci obecního tajemníka. Josef Hulín umírá na těžkou srdeční vadu 26. 3. 1945 v Zarazicích.